Pracovního týmu v našem azylovém domě se lidé někdy ptají, kde čerpají sílu ke své práci. Určitě existuje mnoho různých „receptů“, ale výstižně realitu popisuje také níže uvedená citovaná moudrost.

„Naše rány se mohou stát zdrojem naděje, pokud namísto jejich zakrývání a sebelítosti osušíme slzy druhým, jestliže se nebudeme cítit dotčeni tím, co nám bylo vzato, ale postaráme se o to, co se nedostává druhým, pokud se nebudeme přehrabovat sami v sobě, ale raději se skloníme nad trpícím člověkem, když nebudeme žíznit po lásce, určené nám, ale raději uhasíme žízeň těch, kteří potřebují nás. Jedině tehdy, když přestaneme myslet sami na sebe, totiž sami sebe opětovně najdeme.“

Život a práce pro děti a těhotné matky v tísni je vzájemným obdarováním… To, co se při této činnosti „uvaří“, se nikdy nezkazí…